Chci se cítit lépe #1 (vzhled)

Od malička jsem se oblékala spíše jako kluk. Vytahané tepláky, mikina, volné triko. Do školy džíny a tričko. To byla moje nejoblíbenější kombinace. Sukně a šaty jsem fakt nemusela. Když jsme šli se školou do divadla nebo na focení a já se do nich musela navléknout, tak jsem to vůbec neměla ráda. Trpěla jsem jak pes..

Nechtěla jsem být ženou. Popírala jsem to.

Potvrzuje to i fakt, že jsem se spíše bavila s kluky a radši vyhledávala mužský kolektiv než ten ženský. Holky, co se bavily o šminkách, líčení, účesech mě fakt iritovaly. Když jsem zaslechla, že téma začíná tímto směrem, tak jsem okamžitě prchala jinam.

Moc jsem se nechtěla líbit, nechtěla jsem vyčnívat. Radši jsem byla v módu „šedá myš“. Tam mi bylo bezpečně. Možná i kvůli tomu, že jsem odjakživa měla větší prsa než ostatní holky. A místo, abych na to byla hrdá a ukazovala je tak, jak mi říkávala babička „narovnej záda a vystrč prsa“, tak jsem je radši schovávala pod mikinu.

Já v zimě (rok 2013)

Větší prsa. Pomooooc!

Ostatně, to mi zůstalo dodnes. Nerada nosím hluboké výstřihy, aby mi do nich někdo koukal :-D V tomto směru nemusím být zaručeně středem pozornosti.

Co roky utíkaly, tak jsem se začala proměňovat. Postřehlo to i okolí, které mi začalo hlásit, že by mě na ulici snad nepoznali :-)

Čímž nechci říct, že jsem mikiny a tepláky zcela vyškrtla ze svého šatníku. Ráda je nosím ven, na procházku s holkama, do přírody. Jen je už nenosím do společnosti mezi smrtelníky :-)) jako jsem to dělala dříve.

A co líčení?

Začala jsem používat výraznější rtěnky, starat se o své vlasy i make-up (ikdyž ten jen v rámci příležitostí, když jdu do divadla, na ples nebo jinou vyjímečnější událost, protože v běžném životě nejradši žiji jen s obyčejnou linkou pod okem a lehkým make-upem, co zahladí nerovnosti pleti). V tom mi je nejlépe. 

Co mě inspirovalo do změny? Začala jsem probouzet svou ženskou složku právě díky projektu Ženy ženám, kde druhé ženy sdílí své cesty a učení, inspiraci, co je samotné udělalo v životě šťastnějšími a ženštějšími. Došla jsem k rozhodnutí, že to vyzkouším! A výsledek? Zjistila jsem, že mi je v tom fakt hodně dobře! Ráda se cítím být ženou.

Nedávno, když jsme se chystali na ples, tak jsem se nechala pěkně hýčkat od kosmetičky a kadeřnice, což fakt miluji. Zbožňuji být opečovávaná (to jsem taky ještě 5 let nazpátek fakt nedělala). Ráda zajdu na masáž, do sauny, vířivky.. Typicky ženské záležitosti :-), které prohloubí mou ženskou přirozenost a dělají mi hodně dobře!

Cítím se pak jak znovu-zrozená. 

Hadříky, oblečení..

Zastavím se i u oblečení. Tolik důležité pro náš vnitřní pocit!

Jak jsem psala.. Dříve jsem nosila hodně kalhoty, tepláky, mikiny.. Pak ale přišel v mém životě zlom, kdy jsem zkusila obléci i elegantnější oblečení. Poslední dobou si libuji v šatech, kdy jsem si pár dní nazpátek jedny vážně luxusní, kytičkované, objednala :-)

Zjistila jsem totiž jednu důležitou věc a zkuste to pozorovat taky. Když si oblečete něco elegantnějšího, tak s vámi okolí začne jednat úplně jinak. Nedávno jsem si koupila šedivý kabátek. Moc se mi líbil, ale chybělo mu pár knoflíků. Po konzultaci s mou šikovnou babičkou, kdy jsme se domluvily, že to nějak opraví, jsem ho koupila. Cítila jsem se v něm totiž perfektně! Svá! Splnila jsem přání své duši, která už dlouho toužila po takovém kabátku. A chybějícími knoflíky jsem se prostě nemohla nechat odradit :-)

Od té doby, co ho nosím, jdu na úřad nebo kamkoliv jinam, tak se mnou jednají tak nějak „jinak“ než když jdu v roztrhaných džínách :D Tak nějak s větší důležitostí a noblesou. Nevím, co na ně vyzařuji :D

Nikdy jsem tomu nepřikládala extra váhu. Ale teď ruku na srdce.

Co máte na sobě, jak se v tom cítíte má obrovský vliv na celý váš život.

  • a to, jak se celkově cítíte a jste se sebou (ne)spokojení vnitřně vyzařujete ven
  • lidi hodnotí druhé na první pohled podle zevnějšku, ne nadarmo se říká „šaty dělají člověka“
  • oblečení má vliv také na to, jak budete ve svém životě úspěšní (kolik vyděláváte..) – na podvědomé úrovni to tak prostě funguje, neptejte se mě proč a jak je to možné, jsou to zkrátka věci mezi nebem a zemí :-)

Ale vždyť je to IN!

Častokrát jsem totiž nosila oblečení jen kvůli tomu, že to právě v kurzu (nosí to přeci i druzí) a moc nedívala, zda mi to sedí. Tak to bylo nejvíce v období puberty a dospívání. Nedívala jsem se až tak na kvalitu, ale hlavně, abych toho měla HODNĚ ve skříni.

Zřejmě jsem si tím tenkrát léčila svůj komplex z dospívání, kdy jsem neměla moc peněz a tiše záviděla spolužačkám ve škole jejich pestrost šatníku, kdy já nosila dokola jedno a to samé..

Dneska jsem to přehodnotila a mnohem radši si koupím kvalitní hadřík, kdy se nemusím za týden rozčilovat, že mi ze saka čouhá nitka nebo na novém triku, jednou praném, je dirka..

Totiž skutečnost, že své duši dopřeji to kvalitní, tak jí dám najevo, že mi na ní a mém těle záleží. Chci si dopřát to nejlepší, vždyť od toho jsem tady na světě. A mnohem radši mám ve skříni méně kusů oblečení (které však unosím) než miliardy hadříků, které jsou stejně nekvalitní, nevyživují tak mou duši a ještě mi zabírají místo v šatníku :-)

Romi

Fotka ze Svatebního veletrhu v hotelu Diplomat (leden, 2018)

Romča Sedláčková
Jmenuji se Romča a jsem spokojenou ženou. Během několika let jsem přešla od role oběti k tvoření vlastního sebe-vědomého života. Ukazuji druhým cesty ze svého života, jak i oni mohou v období "temna" znovuobjevit naději a víru ke štěští. Kdo je Romča? Svůj životní příběh sdílím tady >>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů