Hypotéka. Ano či ne?

Možná jsi v situaci, kdy přemýšlíš, zda jít do hypotéky nebo ne.. Už Tě nebaví vyhazovat peníze „oknem“ za pronájem? Chceš mít něco svého, ale jako milionář ses nenarodil/a? Po prarodičích jsi žádnou nemovitost nezdědil/a? Pak čti dál, protože tento článek je šitý pro Tebe :), aby Ti dodal odvahu, uvědomění a snahu jít do akce!

dining-2112653_960_720

Informace, které vám nyní prozradím jsou z mého života. Je více než jisté, že každý na to bude mít svůj názor, a tak doporučuji si z tohoto článku vzít právě to, co s vaším nitrem rezonuje.

Kde jsem přišla na myšlenku mít vlastní nemovitost?

Dlouhou dobu svého života jsme žili s mým mladším bráchou a mamkou v bytě, kde jsme platili za pronájem. Dřív byla asi jiná doba, nemovitost na hypotéku si nemohl zřejmě jentak každý pořídit.. Sama jsem viděla, jak každý měsíc mamka těžce dře, abychom měli na zaplacení nájmu. A ve finále ten byt stejně nebyl náš.

Už v tu dobu jsem si říkala, že si přeji mít svou vlastní nemovitost, kde budu vlastníkem a kterou pak v budoucnu mohu popřípadě odkázat svému dítěti. Tak, jak jsem to já neměla. Mně nikdo nic zadarmo nedal :) A jsem za to vděčná, protože si více vážím toho, co mám.

Z toho důvodu jsem si dlouho pohrávala s myšlenkou, že si pořídím byt na hypotéku. A to hlavně z toho důvodu, že předtím než se tento nápad realizoval, jsem sama platila za pronájem bytu a přišlo mi to jako „vyhozené peníze“, byť jsem někde bydlet musela, ale dobře jsem si uvědomovala, že ten byt není můj a nikdy nebude..

Jaké jsem měla strachy?  

  • Co když nebudu mít na zaplacení hypotéky? Co když příjdu o příjem?
  • Co když se budu chtít odstěhovat na jiné místo? Ale takhle už nebudu moct, hypotéka na 30 let, uffff.
  • Co když to nezvládnu zařídit? Něco udělám špatně?

Věřím, že tyto obavy má většina lidí, kteří si hypotéku zřizují. Je to závazek. Klidně i na třicet let. Osobně jsem si to natáhla na co nejdelší dobou, s tím, že kdykoliv to mohu doplatit předčasně, nebo když mi skonči fixace, tak si mohu splátku navýšit, vždycky se s tím dá hýbat.

Abych více rozpitvala první bod.

Co když nebudu mít na zaplacení hypotéky? Co když příjdu o příjem?

Ano, pokud si chceš zřídit hypotéku. Je s tím spojená velká dávka odvahy a závazku, který neseš za pořizovaný byt. Pokud však je člověk samostatný, nepočítá, že všechno za něj zařídí maminka nebo někdo jiný, tak je to jako s jinými záležitostmi v životě, pak je to v pohodě. Je třeba se k tomu postavit čelem.

Obavy ohledně toho, že nebudu mít na zaplacení – nebudu mít peníze, to je asi nejobávanější strach. Ale věřím tomu, že pokud jste schopní,vždy jste si v životě poradili, tak zvládnete i tuto situaci. A věřím, že ve finále ani nenastane. Většina z našich strachů se z 90% nenaplní.

Polož si otázku..

V každém případě doporučuji říct si – co nejhoršího se může stát, pokud bych neměl/a na zaplacení? A odpověz si…………………………………………………………………………………….

Můžeš byt pronajmout a jít bydlet k příbuzným, kamarádům, známým.. Vždy se to dá nějak řešit. Proto jsem si kupovala byt v žádané lokalitě, což jsem si předem zjistila od realitní kanceláře, abych ho mohla kdykoliv snadno pronajmout, za stejnou částku, co mi činí náklady za bydlení (hypotéka, služby, poplatky SVJ, aj.).

V tom nejhorším případě (byť možná prodělečným) můžeš byt zas prodat. Neboj, život Tě v tom nenechá se topit, pokud jsi zodpovědný občan :)

Co když se budu chtít odstěhovat na jiné místo? Ale takhle už nebudu moct, hypotéka na 30 let, uffff.

Sama jsem člověk, co rád mění místa. Nemám ráda stereyotypy. Nedokážu si představit, že bych na tomto místě bydlela 30 let. Prostě nejsem takový člověk. Věřím tomu, že však dost lidí to vnímá odlišně, založí rodinu a dokáží bydlet celý život tam, kam se nastěhovali.

Toužíš odjet do ciziny?

V současnosti si dost pohrávám s myšlenkou odjet do ciziny (a to jsem si byt pořídila docela nedávno) a byt pronajmout. A proč ne? Pořád je lepší žít s pocitem, že tu máte nějaké zázemí než žádné. Máte se kam vracet. U pronájmu by to bylo horší. To se vracíte a vlastně nevíte kam. A ještě máte povinnosti se sháněním nového bydlení. Takhle na vás čeká ten váš vysněný byteček.

real-estate-agent-1966485_1920

Jak jsem tedy bojovala proti tomuto strachu? Takže za a) byt mohu pronajmout, za b) byt mohu prodat (nejlepší je aspoň 5 let si byt nechat, aby se zaplatily náklady, tím myslím úroky) za c) vždycky se dá s tím něco dělat (smích)

Myslím si, že je škoda se fixovat na jedno místo, pokud jste aspoň z půlky člověk jako já, který rád objevuje nová místa, nové země a nebrat si kvůli tomu hypotéku.. Nikdy nevíte, kdy se budete chtít usadit a máte tento dobrý základ – svou nemovitost.

Proto nebojte se. Jděte do toho! Nemáte co ztratit. Jen získat.

Co když to nezvládnu zařídit? Něco udělám špatně?

Také jsem nevěděla, co vyřizování hypotéky obnáší. Občas jsem na svojí finanční poradkyni koukala „jak husa do flašky“ a netušila, co po mně chce. Byla však trpělivá a ochotná mi všechno vysvětlit.

A to jsem účetní! Pche.. To nemá s daněmi co dělat. To je jiný šálek kávy, opravdu! :)

Takže nebojte, pokud jsem to zvládla já, tak to dokážete taky! Vždycky máte kolem sebe lidi, co už toto mají za sebou, tak vám mohou poradit, namotivovat vás, uklidnit, když bude třeba :)

Radím si všechno, co vám řekne bankéřka nebo váš finanční poradce, si zapisovat, abyste na cokoliv nezapomněli. Banka má dost požadavků a když něco nesplníte, může vám napařit i vyšší úroky za nesplnění podmínek a vy o tom ani nevíte. Takže je fajn si všechno nechat potvrdit, že jste dodali, co jste měli a je to tak v pořádku.

Pořizovat byt nebo dům?

Tím, že jsem si pořizovala nemovitost sama na sebe, tak jsem věděla, že to bude byt. Protože ho pak můžu snadno pronajmout. A až bude čas na to jít s budoucí rodinou do domu, protože v bytě si moc dobře nedokážu představit vychovávat děti, tak se to prostě zrealizuje.

Věřím, že u domu je to o dost složitější, protože ho jentak nepronajmete a určitě okolo domu bude více povinností (s jeho údržbou, úklidem..), takže bych si to lépe rozmyslela. Napište si své priority proč zrovna dům a zda převažují plusy nad mínusy.

Nicméně, pokud přemýšlíte zda do hypotéky jít či nejít a víte, že nemáte finance na to, abyste si nemovitost pořídili za hotové, tak doporučuji ze své zkušenosti se moc nerozmýšlet, protože čas utíká jak voda a nejlepší, když už se vám bude byt či dům splácet teď než třeba čekat dalších pět let a zatím „sypat peníze“ do kapsy jinému člověku.

Příběh ze života: 

před nějakým tím rokem jsem byla nájemkyní jedné sympatické paní, která měla dvě malé dcerky (mohlo jim být kolem 6-7 let). Měla jsem pronajatý byt 1+kk, který jsem si vysnila! Příjemně situovaný, s balkonem, moderní kuchyň. Z vyprávění vím, že paní si pořídila dva luxusní byty ve výborných lokalitách a říkala mi, že až budou holky velké, tak budou mít kam jít/nebo byty prodat a pořídit větší. Za tu dobu než budou děti dospělé, tak se byty zaplatí nájemci, kteří tam bydlí. To mi přijde jako velmi zajímavá myšlenka! 

Doufám, že vás článek inspiroval a budu ráda, když mi napíšete do komentáře, zda bydlíte ve vlastním nebo nájmu a jaké máte v této oblasti plány do budoucna. :)

Krásný den, Romi

O autorce: 

Romča je dvacetiosmiletá slečna, která má ráda, když jsou lidé šťastní, a proto jim k nalezení cesty ke štěstí napomáhá. Je autorkou ebooku 10 tipů, jak najít vysněného partnera a letos založila Vysněnou seznamku, kde se můžeš seznámit se svou spřízněnou duší.

13690684_10206846887792478_847429551792168225_n

 


Leave a Reply

Přejít k navigační liště