Gray z 50 odstínů v ČR :)

Už tři roky sleduji slavný bestseller 50 odstínů (šedi, temnoty, svobody). Knihy jsem nečetla, ale filmy jsem si náležitě užila.

Viděla jsem každý díl, dokonce několikrát. U třetího dílu jsem byla dokonce v kině na všech třech najednou :)) až se mě spolusedící musely zeptat, co že jsem si vyšla tak sama? No, protože ten scénář prostě zbožňuju 😀 odvětím..

Paní komentuje situaci, že ještě tak mít toho Graye doma, že?

Nahlas nic neříkám, jen kývnu a v sobě mě zahřeje krásný pocit, že vedle něj již sdílím život.

Že nemá miliony na účtě, soukromou jachtu a letadlo?

To nepotřebuji.

Raduji se z těch „obyčejných chvil“, které spolu můžeme prožívat. Už „jen“ to, že mi milý ráno třeba přichystá snídani, přinese květinu nebo mi dá pusu na dobré ráno, je tak krásné!

Dáváme si najevo lásku těmi nejdrobnějšími způsoby. Mám pocit, že to je přesně to, co vztah buduje a prohlubuje. Tvoří pevné základy. 

Přítel to hezky popsal v TOMTO VIDEU >>> 

Vždycky jsem si totiž říkala, že mít „prachatýho“ přítele je sice fajn, ale zas na vás třeba nemá čas, protože se věnuje svému milionovému podnikání. V tomto směru jsem měla vždycky jasno 🙂 Po milionech netoužím. Ale po tom být pro něj ta jediná a tvořit společné okamžiky, to ano :))

Proč mě ten film tak uchvátil?

Proč těch padesát odstínů tak žeru? Co mi ty filmy přinesly do života, tak přesně o tom se s vámi podělím v tomto článku 🙂

Ví se o mně, že jsem duší velký romantik a vždycky jsem snila o „princi na bílém koni“. Dlouho jsem si říkala, zda nejsem blázen a tak trochu neulítávám. Nechci moc? Ptala jsem se sama sebe.

Ale postupem času se mi ukázalo, že ne a je to naprosto v pohodě. Být snílek, romantička a věřit, že mohu i já zažívat to, co jsem viděla v té slavné trilogii 🙂 Když jsem prvně viděla „jedničku“, tak jsem Vladíka ještě neznala.

Začíná to snem a představou. Později se z toho stává realita.

Zkrátka, když si dokážeš představit že to, co vidíš na plátně kina nebo monitoru můžeš zažívat taky, tak už se to děje. Vesmír na tom pracuje, aby Ti to splnil. 

Na film jsem od začátku dívala tak trochu z jiného úhlu. Nebylo pro mě zásadní, že je Anastasia bičována svým náruživým přítelem. To jsem vůbec neřešila. Z psychologického hlediska jsem věděla, proč to Gray dělá. Chtěl se mstít ženám za to, co mu provedla jeho biologická matka.

Dělal to do té doby než ho změnila LÁSKA K ANASTASII.

Co pro mě bylo podstatné?

Na co jsem zaměřila svou pozornost?

Je známé, že to kam zaměříš svou pozornost, to poroste. Takže jsem se zaměřila..

V první řadě jsem obdivovala Christianovu

  • pozornost vůči Anně
  • respekt
  • umění překvapit ji
  • dělat z jejích všedních dnů nevšední.

Co jsem obdivovala, kam jsem se zaměřila, to nakonec prožívám v REALITĚ.

Vím, že je spousta lidí, co tento film nezaujal. Nenašli tam nic pro sebe a to je v pořádku. Každý si do všech životních okamžiků dosadíme to svoje. To, co v danou chvíli řešíme. Pokud s námi film nerezonuje, tak je to OK.

Od samého začátku jsem v hlavní herečce viděla sebe samu. A taky mou polovičku, tenkrát ještě zdaleka nepoznanou. Existovala jen v mých představách. Ale věřila jsem, že existuje i pro mě.

Anastasie je:

  •  samostatná
  • má svou hlavu (nenechá se oblbnout)
  • má se ráda, zná svou hodnotu (ikdyž má Christian miliardy na kontě, tak se nenechá kupovat)
  • ví co chce a koho chce 🙂

Už u prvního dílu jsem si říkala, jaké by bylo toto prožívat. Mít vedle sebe muže tak pozorného, který mi dá najevo, že jsem pro něj víc než důležitá. Dívala jsem se na film a prožívala vnitřně ten pocit, jako kdyby už to bylo.

Jaké by to bylo mít takového partnera?

V té době jsem totiž žádný vztah neměla.

Pokud jste jedničku viděli, tak víte, že neskončila úplně happyendem. Anna s Christianem se rozešli. Byla to krutá a bolavá realita pro oba, kdy se za dobu rozchodu vnitřně změnili. Stále však mysleli jeden na druhého.

Vrátit se k němu/nevrátit?

Takové pády zažíváme i v běžném životě. Ve vztazích obzvlášť. Tam to bolí úplně nejvíc, proto jsou vztahy tak transformační. Je jen otázkou, zda nám za návrat do vztahu daný člověk stojí. Pokud uvažujeme o návratu, tak je třeba si totiž položit zásadní otázky:

  • vyživuje druhý mou duši natolik, že mi to stojí za to vrátit se zpět? (dává mi ten vztah něco, nebo dávám jen já jemu?)
  • cítím, že energie, které dáváme do vztahu a jeden druhému, jsou vyrovnané? (pokud je odpověď, že víc dávám já a druhý se veze, tak to nemá smysl – to nebude fungovat)
  • miluji druhého natolik, že jsem ochotna udělat tlustou čáru za tím, co se stalo? (prostě obrátit list a nevracet se k tomu, co se stalo – bez výčitek a předhazování důvodu rozchodu druhému?)

Všimněte si, že dvojka začíná tak, že jeden druhému nic nevyčítají. Stalo se.

Vrátí se k sobě, ale už se nebudou pitvat v minulosti. Tak by to mělo být.

Pokud se chci vrátit do vztahu, tak dělám tlustou čáru za tím, co se přihodilo (co způsobilo rozchod). Věřím, že druhý je upřímný v tom, že se to již nebude opakovat.

S milým ve Znojmě – březen 2018

Pak si všimněte, co se v každém dílu odehrává..

V závěru prvního dílu oba prožívají smutek z odloučení..

Ve dvojce Christian Annu požádá o ruku.

Ve trojce mají svatbu a děti.

To jsou zásadní milníky, které se udály. Ale toto všechno by se nestalo, kdyby jeden ke druhému znovu nenašli cestu a nedali si druhou šanci.

Ve trojce zazní jedna hluboká věta od Christianovi adoptivní matky:

Kdyby v manželství nebyl prostor pro chyby, nevydrželo by ani týden.

Díky tomu jsem si hodně uvědomila. Ve svém životě jsem hledala dokonalost. V sobě. V partnerech. Ve vztahu.

Chtěla po nich moc, a proto to mnohdy tak rychle ztroskotalo. Nedávala jsem druhé šance.

Věřím na druhé šance pouze v případě, že cítím, že si druhý uvědomil. Chce se změnit. Chce s tím něco dělat.

Ve dvojce můžete vidět, že Mr. Gray už není tolik závislý na tom, aby Anně fyzicky ubližoval. Ona ho totiž naučila lásce. Když si jdou „hrát“, tak to jde povětšinou z jejího podnětu.

Jen v běžném životě je to složitější odhalit, zda si druhý doopravdy uvědomil.. Tady se vyplatí dát na svou intuici.

A proč ten film tak zbožňuju?

  • miluji gentlemany a to Christian je 🙂
  • ve filmu až tak nevnímám to, že je bohatý, ale obdivuji jeho nápaditost, překvapení, které Anně chystá
  • je do ní zamilovaný až po uši, což ho dovede k vnitřní proměně (zbavení se „závislosti“ na fyzickém týrání žen)
  • je plný vzrušení, euforie, svobody, nespoutanosti, nevšednosti
  • jízda na vodním skútru, trávení noci na lodi, let vrtulníkem – to všechno jsou věci, při kterých si člověk může krásně vizualizovat to, co by chtěl sám zažít 🙂 (a nemluvim tu zrovna o tom, že bych chtěla vlastnit tryskáč nebo soukromé letadlo 😀 no ale člověk nikdy neví, že?)
  • Anna se má ráda, nenechá se koupit penězi, zná svou cenu. Proto Christiana tak okouzlí 🙂
  • i přesto, že má Anna bohatého manžela, tak si jde svou vlastní cestou – dělá stále práci, která jí naplňuje a baví, je soběstačnou ženou

To je pár slov, co jsem s vámi chtěla posdílet. Svůj pohled na tento film, který mi pomohl do života přitáhnout úžasného muže. Takže moc děkuji za jeho ztvárnění, jak autorce knihy, tak hercům, co zahráli svou roli dokonale. 

Díky.

Romi

 

Romča Sedláčková
Jmenuji se Romča a jsem spokojenou ženou. Během několika let jsem přešla od role oběti k tvoření vlastního sebe-vědomého života. Ukazuji druhým cesty ze svého života, jak i oni mohou v období "temna" znovuobjevit naději a víru ke štěští. Kdo je Romča? Svůj životní příběh sdílím tady >>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *